Noc z 23. na 24. června – Svatojánská noc: Výjimečná chvíle v přírodním roce mnoha evropských národů, naplněná oslavou počátku léta: Svatojánské noci jsou přisuzovány magické vlastnosti spojené s nejsilnější léčivou mocí bylin, s předvídáním i šťastným ovlivňováním budoucnosti, s příchodem nadpřirozených bytostí (zejména víl, čarodějnic a podobně) do blízkosti lidí nebo s rituály pohlavního sbližování chlapců a dívek, nejvýznačnějším symbolem této noci je otevřený oheň hořící na volném přírodním prostranství (a skákání přes oheň, vyhazování zapálených košťat do výše, prohazování věnečků přes plameny, tance i jiné erotizující hry kolem ohně), starý anglický název Midsummer Night (známý z komedie Williama Shakespeara Sen noci svatojánské / v prvním anglickém vydání jako A Midsommer Night´s Dreame) odkazuje na skutečnost, že v keltské a starogermánské kultuře byla svatojánská noc středem teplé, letní poloviny roku, svatojánská noc však představovala významný čas i pro slovanské národy včetně Čechů (četné doklady o tom zanechali ve svých knihách především leckteří autoři 19. století), spojení svatojánské noci a následujícího dne se svatým Janem Křtitelem (asketickým i naléhavě moralizujícím židovským prorokem z počátku křesťanského letopočtu) provedla až křesťanská církev, využívajíc také biblické zmínky o tom, že Jan Křtitel byl asi o půl roku starší než jeho proslulejší následovník Ježíš Nazaretský, a že tedy svátek Jana Křtitele je letním protějškem zimních Vánoc, připomínajících zase Ježíšovo narození (v r. 2012 byla svatojánskou nocí – velmi příhodně – noc na první letní neděli).  

Midsommervisen – Vi elsker vort land (DK)