Slovo pro tento den

     Cílem této rubriky je vytvářet hesla do pomyslného slovníku dnešní češtiny tak, aby byla v zaznamenávání nynější české slovní zásoby odstraněna bílá místa nepodchycená ani Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2. vydání 1994), ani Novými slovy v češtině (Slovníkem neologismů) (1998) nebo Novými slovy v češtině 2 (Slovníkem neologismů) (2004), ani esejistickými slovníky Vladimíra Justa Slovník floskulí (2003) a Slovník floskulí 2 (2. vydání 2005). Ve struktuře hesla se inspirujeme především SSČ; pokud některé ze slov, která jsou v něm uvedena, obohacujeme o zdokumentovaný nový význam, označujeme náš text odlišným písmem. Zajímáme se o slova široce a běžně rozšířená, takže je lze řadit přinejmenším do hovorové vrstvy spisovné slovní zásoby; měřítkem rozšíření i zdrojem pro příklady použití jsou především média a internetové zdroje (pasáže doslovně převzaté z vydaných slovníků značíme modrým písmem, pasáže, které jsou přidány jako zcela nové, označuje hnědočervené písmo).     

ano část. 1. přitak. arch./kniž. vyj. souhlas s obsahem předchozí výpovědi; od cca r. 2000 v běžné, zejm. mluvené komunikaci nahrazena výrazem určitě, od cca r. 2010 dominuje spíše výraz přesně tak a částice ano zůstává již jen v úředním apod. styku: Berete si zde přítomnou … za manželku? Ano. 2. modál. dotvrzuje vlastní výpověď: a., to bude nejlepší; ale a., můžete přijít. 3. žád.: pusť mě tam, a.! 4. zdůraz. s význ. stupň. ba 1, až: tvářil se smutně, a. úzkostlivě

dechberoucí příd. expr. velice překvapující, udivující, vzrušující, beroucí dech: dechberoucí show; mistr ve vytváření dech beroucích záběrů (výraz byl zachycen již v NSČ 2 z r. 2004, zbývá jen dodat, že jde o kalk anglického módního výrazu breathtaking).

frikulín, -a m mladík (již od týnejdžrovského věku) z materiálně dobře zajištěného prostředí, který je free, cool a in, tedy zcela zaujat komerčně podporovanou subkulturou módní zábavy pro mladé, která cíleně zakrývá problematické stránky současnosti a spolehlivě zajišťuje, že takto charakterizovaní mladí lidé nepředstavují ani nebudou přestavovat nebezpečí pro současný establishment (výraz frikulín je nápaditě vytvořen, využívá homonymické shody anglických trendy slov s českou pojmenovávací tradicí: srovnej holiče Kukulína z básnické skladby Král Lávra od Karla Havlíčka Borovského z 50. let 19. století nebo kdysi populární postavičku čertíka Marbulínka ze série prvorepublikových pohádek), výraz frikulín (ž. podoba frikulínka se téměř neužívá) byl lexikograficky poprvé zachycen ve Slovníku nespisovné češtiny (2. vyd. 2006), ale domníváme se, že v současné době jej lze směle zařadit do hovorové vrstvy spisovné češtiny (ve starší době mu odpovídalo sousloví zlatá mládež): Frikulíni celého světa pláčou: Steve Jobs umřel.

     hrotit ned. úspornější synonymum ke slovesu vyhrocovat: (zpráva z prorežimních médií:) lékaři hrotí spor s ministerstvem zdravotnictví  

hust│ý příd. (2. st. -t/ěj/ší) (X řídký) 1. jsoucí těsně vedle sebe, mající mezi sebou nepatrné mezery: h-é vlasy, větve, řádky 2. složený z něčeho těsně seskupeného n. navrstveného: h. les, kožich, déšť; h-á látka, polévka; h-á mlha; 3. hovor. nejčastěji s kladným nebo smíšeným hodnocením nečekaně důkladný, nápaditý n. obtížný hustý tričko, hustá reklama, hustý zážitek ♦ je to hustý je to mimořádné, (modelová věta:) babi, ta tvoje řídká omáčka, ta je teda hustá; -ě přísl. (2. st. hustěji, v někt. spoj. houšť): h. nasázené růže; – h. prší; obec. čes.: kamna hicujou fakt hustě ♦ jen (tak) houšť častěji; víc

kmotr, -a m 1. zástupce dítěte při křtu n. biřmování: jít za k-a 2. starší (venkovský) člověk, soused 3. šéf mafie 4. vlivný velkopodnikatel, který ve svůj prospěch manipuluje politickou sféru: magistrát mění územní plán města podle přání kmotrů 5. expr. nešika: ty jsi k.!; -a, -y ž; kmotříček, -čka m (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) zdrob. expr. k 1,2; kmotřička, -y ž zdrob. expr.  

Příloha:

krev, krve ž 1. rudá tekutina protékající cévami a dodávající tělu živné látky a kyslík: lidská, husí k.; oběh, transfuze k-e; poskvrnit si ruce k-í, (přen.) dopustit se vraždy; (náb.) tělo a k. (Páně) 2. povaha 1, temperament 1: mít nepokojnou k.; má to v k-i vrozené 3. (po)krevní příbuzenstvo (zejm. v přímé linii), rod 1: hlas k-e; zapřít vlastní k. dítě ♦ (přít se) do k-e neústupně; děvče k. a mléko (mlíko) zdravé, svěží; k. mu stydne v žilách děsí se; mít modrou k. být šlechticem; pění se mu k. zlobí se; potit k. těžce trpět, namáhat se; jet na krev 1. (běžná kom.) jet (např. městskou dopravou) do zdravotnického zařízení k laboratornímu odběru krve (pro diagnostické účely), 2. (sport. závod.) jet (na lyžích, veslici apod.) s největším úsilím, s extrémním nasazením, na pokraji sil; prolévat k. (v boji apod.) zabíjet, umírat; to dělá zlou k. nepokoj, sváry; to mi pije k. rozčiluje mě to; z cizího k. neteče (přísloví); -ní příd. k 1, 3: k. skupina, obraz, zkouška; – k. příbuzenstvo pokrevní; k. msta (pův. v rodové společnosti) za zabití příbuzného         

lež, lži ž (mn. 3. lžím, 6. lžích, 7. lžemi) vědomě projevená nepravda: to je drzá, holá lež ♦ lež má krátké nohy (přísloví); osvětimská lež veřejné zpochybňování či popírání nacistického masového vyhlazování nepohodlných osob v koncentračních táborech (prováděného zejména prostřednictvím plynových komor, otrocké práce a spalovacích pecí; největším takovým táborovým komplexem byla Osvětim) ve 30. a 40. letech 20. století (hlavním cílem o. l. je vytvořit či udržet ve veřejnosti sympatie k diskriminaci nepohodlných menšin, např. přistěhovaleckých apod.); řecká lež veřejná interpretace vážných ekonomických problémů, do nichž se – jako chronologicky první evropský stát ve Velké hospodářské krizi 2008 – dostalo Řecko (od začátku r. 2010), jako výsledku rozbujelého systému sociálního zabezpečení v zemi, ačkoli ve skutečnosti hlavními příčinami těchto potíží jsou rozsáhlé daňové úniky nejbohatších Řeků a příkré společenské rozdíly v Řecku, a naopak země, které mají nejsolidárnější sociální systém (např. skandinávské státy) nejsou krizí vážně postiženy (cílem ř. l. je vytvořit či udržet v evropské veřejnosti obecný souhlas s demontáží sociálního státu v zájmu nadnárodních ekonomických korporací).

nepřizpůsobivý příd. téměř výhradně se vyskytuje v mn. č. (nepřizpůsobiví) a ve spojení s podst. jm. občané, obyvatelé, sousedé… takový výraz slouží (zejm. v české komunální či regionální politice i publicistice) jako označení pro velmi chudé lidi, v drtivé většině romského původu, kteří obývají zpravidla velmi substandardním (z hlediska hygienického apod.) způsobem starší zanedbané domy v intravilánu na místě, které si vyhlédli developeři a odkud chtějí tyto obyvatele dostat, aby místo mohlo být přeměněno (zásadní rekonstrukcí nebo demolicí a následnou výstavbou) v lukrativní lokalitu pro majetné klienty (výraz nepřizpůsobiví občané je pokusem obejít lidskoprávní požadavek neoznačovat národnost jedinců, o nichž se veřejně referuje v negativních souvislostech, a nahrazuje tedy apartheid rasový apartheidem sociálním; jediné nepředsudečné slovo obdobného významu by bylo nepřizpůsobení): (mediální titulek:) Ostrava: Nepřizpůsobiví dlužníci stále neopouštějí domy určené k demolici  

single (v 90. letech byl pokus kodifikovat fonetickou podobu singl – viz NSČ 1998 –, ale neujala se – převážlla původní anglická podoba single [singl], často v plurálu singles [singls]), 1. substantivum: -a m kdo žije sám, osamoceně: takto je lexikální význam slova definován ještě v NSČ 2 2004 (kde je ovšem uveden v podobě singlista: ani tento výraz se neujal, patrně pro možnost záměny s pojmem ze sportovního prostředí), ale definici je nutno upřesnit: mladý člověk ve věku asi 25 – 40 let, žijící sám v bytě (vlastním nebo pronajatém) a náležející ke středním a vyšším příjmovým vrstvám, takže může relativně bezstarostným utrácením (především ve sféře módy a volnočasových aktivit) výrazně přispívat k prosperitě soukromého podnikatelského sektoru i k růstu makroekonomických ukazatelů státu (single tedy nemůže být osamělý důchodce a zpravidla ani prodavačka ze supermarketu); výraz single však nenahrazuje starší, tradiční výrazy starý mládenec a stará panna, neboť ty implikují nižší sociální status a sexuální abstinenci, zatímco singles často směřují – s cílem dosáhnout emoční vyrovnanosti jako základního předpokladu pro další kariérní vzestup – k uspokojování sexuálních potřeb prostřednictvím přátelství s výhodami: nové pohovky jsou určeny zejména do bytů mladých a úspěšných singles, jsem single a je mi fajn. 2. adjektivum a příslovce: s významem viz 1.: žehlička je v domácnosti single muže slovo téměř neslušné, životní styl osoby žijící single.

     zlatokop, -a m (1. mn. –ové) hledač, dobyvatel zlata: z. z Aljašky; zlatokopka, -y ž mladá atraktivní žena (ve věku zpravidla 20 – 35 let), která se stala (intimní) partnerkou velmi bohatého a často též ve veřejnosti známého muže středního věku (zpravidla 45 – 60 let), aby tak výrazně a dlouhodobě zvýšila svůj životní standard bez rizika, že bude muset pracovat: zlatokopka miluje život v luxusu, ačkoli na něj sama nemá.