K. Náboženství jako literární téma
Henryk Sienkiewicz (1846 – 1916): Quo vadis (1895)
Úryvky budou dva: rozhovor mezi Marcem a Ligií a mezi Marcem a členy křesťanské obce (patrně přímo Petrem). Otázky budou směřovat na znaky historického realismu (srovnat s Jiráskem), na odraz autorovy polské národnosti v díle, na smysl příběhu právě v době vzniku, na jiná díla, která využívají model střetávání dvou světů (partneři z různých názorových prostředí, vysoká politika – obyčejní lidé).
Čingiz Ajtmatov (1928 – 2008): Popraviště (1986)
Úryvky budou dva, jednak vlčice, rodící mládě a bojící se o něj, a jednak Ježíš před Pilátem. Otázky budou směřovat ke srovnání světa lidských a zvířecích příběhů v literatuře (na tomto příkladu), tedy k tomu, co je společného lidským citům i zvířecím instinktům, dále půjde o úlohu, jakou patrně tento román hrál (jaký ohlas mohl vzbudit) v sovětské společnosti.
Graham Chapman (1941 – 1989): Monty Pythonův Život Briana (1979)
Objasněte, co to jsou apokryfy a travestie.
V čem se MP liší od biblického textu? Proč právě tyto odlišnosti?
Co chce tento příběh říct o náboženství ve světě (jen dnešním, nebo i tehdejším?)?
Porovnejte MP s jinými podobnými texty, které znáte.