Mořští měkkýši

     Nejatraktivnější podmnožina početného a vývojově velmi starého živočišného kmene měkkýšů (Mollusca), využívaná jako zdroj lidské potravy a ceněná zejména pro své vápenité schránky (ulity, lastury).

Měkkýši jsou druhý nejpočetnější živočišný kmen (po členovcích), jsou bezobratlí (nemají tedy vnitřní kostru), jejich tělo se dělí na (a) hlavu (v ústech je jazyková páska radula, vyztužená chrupavkou a posetá mikroskopickými zoubky k utrhnutí a rozmělnění potravy), (b) nohu a (c) útrobní vak, který obsahuje vnitřní orgány a jehož plášť vylučuje (u většiny druhů) na povrch schránku z uhličitanu vápenatého, čítají kolem 100 tisíc druhů (taxonomie není jednotná), většina měkkýšů žije ve vodě, mořští měkkýši a většina sladkovodních dýchají žábrami a ostatní plícemi, počátky vývoje měkkýšů leží v prvohorních mořích (tito mořští měkkýši již tehdy vynikali druhovou rozmanitostí), vrchol vývoje měkkýšů nastal v třetihorách (ale nelze říci, že by nyní byli na ústupu), měkkýši se dělí na 6 tříd, z nichž nejpočetnější jsou:   

     1. Plži (Gastropoda): asi 50 tisíc druhů (z čehož více než polovina žije v moři), zahrnují živočichy s ochrannou schránkou ve tvaru ulity i bez ní (nahé), ulita se vývojem spirálně stočila, aby byla odolnější proti tlaku (v drtivé většině případů je pravotočivá), tomu se stočením přizpůsobily i vnitřní orgány, mnoho plžů dokáže po stáhnutí se do ulity uzavřít neprodyšně její otvor víčkem na hřbetě zadní části nohy;

2. Mlži (Bivalvia): asi 10 tisíc druhů, všechny jsou vodní (asi dvě třetiny jsou mořské), převážně jsou dvoustranně souměrní, plášť je tvořen dvěma laloky, takže vylučuje dvoudílnou schránku lasturu (kterou mohou silným svalem rychle a pevně sevřít), zpravidla nemají oči a orientují se jen čichem, noha jim umožňuje zahrabat se do písku nebo (pomocí vylučovaných vláken) se přichytit na pevném podkladu (mořské dno, lodní trup apod.), někteří mlži i plavou;

     mezi dalšími třídami měkkýšů jsou s mořským prostředím výlučně spojeni hlavonožci (Cephaloda): jsou to aktivní predátoři, měří od 1 cm až po 13 – 17 m, mají dvoustranně souměrné tělo a chapadla, pohybují se lezením a plaváním, mají nejdokonalejší nervovou soustavu ze všech bezobratlých živočichů (jsou schopni vytvářet lovecké strategie a stavět si pomořská obydlí), v případě ohrožení vypouštějí oblak inkoustové barvy, v němž před útočníky zmizí, sépie mají místo vápenité schránky plochou sépiovou kost, chobotnice žádnou schránku nemají, ale dokážou měnit své ochranné zbarvení kůže.

Lastury a ulity z chorvatského Jadranu (nákup a foto 2012).

Chobotnice (foto z pravděpodobně amerického webu věnovaného rybaření).

http://www.fish-journal.com/2011/07/octopus.html