Vánoce
24. prosince večer, tedy na Štědrý večer (podle tradice v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda), začínají Vánoce – svátky spojující oslavu právě proběhlého zimního slunovratu s narozením Ježíše Nazaretského, který byl zakladatelem křesťanského náboženství, jehož vyznavači jej považují za Božího syna.
Oslavy Vánoc jsou poprvé doloženy v r. 336 v Římě, a ačkoli je možné, že se Ježíš narodil – krátce před přelomem letopočtu – opravdu v době kolem zimního slunovratu, začátek vánočních svátků byl ztotožněn s předvečerem 25. 12. teprve v průběhu prvních staletí křesťanské historie, ale zato byl podnětem k tomu, že právě toho dne pak začínal nový kalendářní rok, zatímco k 1. lednu panovala dlouho (až do sklonku středověku) nedůvěra, neboť šlo o počátek vycházející z antického římského, tedy pohanského (nekřesťanského) kalendáře, postupem času se podoba českého Štědrého večera rozvinula do půvabné syntézy lidové křesťanské zbožnosti, sakrálního umění (zejména hudebního a výtvarného), prastarých pohanských (staroslovanských, keltských, starogermánských) zvyků i představ (spojených zejména s věšteckými praktikami), a posléze i romantismu první poloviny 19. století.
Mistr Vyšebrodského oltáře (kolem poloviny 14. století): Narození Páně (desková oltářní malba).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Meister_von_Hohenfurth_002.jpg
Proč se Vánoce jmenují právě takhle? Původní český název pro Vánoce je neznámý (snad hody?), slovo Vánoce vzniklo převzetím a částečným překladem německého slova Weihnachten (bezpečně doloženého od 12. století), odvozeného ze starého, předkřesťanského výrazu ze den wihen nahten (= ve svatých nocích, tedy v mocných nocích – obsahujících počátek nového přírodního života), v jiných jazycích dnes Vánoce = Christmas (anglicky), die (das) Weihnachten (německy), Noël (francouzsky), Navidad (španělsky), il Natale (italsky), рождество [rožděstvó] (rusky), Jul (švédsky), přičemž nejzřetelnější křesťanský původ má název anglický (Christ = Kristus; mass = mše), a naopak z ještě pohanských časů pochází název švédský (nejpozději ze 7. a 8. století; jul = svátky), ostatní názvy (snad kromě německého a českého) mají také křesťanskou motivaci, ale ta je jistě chápána i metaforicky jako oslava zrození nového života vůbec.
Třebechovický betlém (ústřední část: jesličky; Třebechovice pod Orebem, východní Čechy, celodřevěný mechanický betlém z let 1882 – 1926, jeden z největších svého druhu na světě).
http://ct.upce.cz/ctb99/trebech.jpg
Jak dlouho Vánoce trvají? Nynější český občanský kalendář zná jen dva vánoční dny, nevynalézavě zvané 1. a 2. svátek vánoční, ale vánoční doba je mnohem delší: pomineme-li přípravné období adventu, trvá vánoční čas až do počátku následujícího kalendářního roku, v římskokatolické církvi do první neděle po 6. lednu – takže Vánoce 2017 – 2018 začínají 24. prosince večer a končí 7. ledna, a hlavními vánočními dny nyní jsou:
Pondělí 24. prosinec 2018: Štědrý den (Štědrý večer je předvečerem – vigilií – Božího hodu vánočního) – Štědrej večer nastal;
Noc z 24. na 25. prosince: Svatá noc – Tichá noc, O Holy Night, Chtíc, aby spal;
Úterý 25. prosinec: Boží hod vánoční (svátek Ježíšova narození, nejvýznamnější vánoční den) – Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Půjdem spolu do Betléma, Já bych rád k Betlému;
Středa 26. prosince: den svatého Štěpána (prvního mučedníka pro křesťanskou víru), svátek je spojen s dětskou obchůzkovou koledou (což je způsob, jak drobnými dárky z vánočního stolu otupit sociální rozdíly v obci) – Good King Wenceslas, Zelená se louka;
Čtvrtek 27. prosince: svatá Mláďátka betlémská (památka malých dětí, které podle biblického podání – v Mt 2 – dal povraždit judský král Heródés I. Veliký, aby mezi nimi zahynul předpovězený nový židovský král, tedy Ježíš, který však byl zachráněn) – O Little Town of Bethlehem (krutému osudu Mláďátek samozřejmě není žádná koleda věnována, ale tahle mezinárodně známá píseň se obrací na prvním místě k Betlému);
Neděle 30. prosince 2018: svátek Svaté rodiny (pohyblivý svátek, připadá na první neděli po Božím hodu vánočním, oslavuje rodinu Josefa, Marii a Ježíše) – Pásli ovce Valaši;
Neděle 6. ledna 2019: Tři králové (Zjevení Páně; svátek připomíná příběh z Mt 2 o mudrcích – či mázích – z Východu, kteří vedeni jasnou hvězdou se přišli poklonit narozenému Ježíšovi, v němž spatřovali skutečného židovského krále, takže jejich příchod symbolizuje, jak se opravdová lidská, světská učenost vědomě podřizuje světu božské nadčasovosti i nekonečnosti) – My Tři králové, We Three Kings;
Neděle 13. ledna: svátek Křtu Páně (pohyblivý svátek, připadá na 1. neděli po Třech králích): konec vánoční doby.
Antonio da Corregio (1489 – 1534): obraz Svatá noc (Narození).
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Correggio_004.jpg
Albrecht Dürer (1471 – 1528): obraz Klanění Tří králů.
http://www.evropsky-rozhled.eu/wp-content/uploads/Albrecht_Dürer_Klanění_tří_králů.jpg